14. 3. 2019

Doprovodný program

Koučovací zóny

Koučování umožňuje bezpečně se pohybovat v  prostoru, kde vám nikdo neradí, kde můžete prozkoumávat a objevovat své vlastní myšlenky, posilovat vědomé bytí, rozvíjet odvahu, směřovat ke konstruktivním řešením, rozvíjet svou tvořivost, posilovat svou odbornost a profesní i lidskou prosperitu. Na konferenci máte možnost si vyzkoušet spolupráci s koučem. V rámci koučovacích zón vám profesionální koučové poskytnou zdarma individuální koučování v délce cca 30 minut. Jako partneři a průvodci na cestě vašeho seberozvoje vám umožní uvědomit si vaše cíle, hodnoty a způsoby práce.

 

 

Dobová módní přehlídka

Jaké kouzlo a šarm měla móda 30. a 40. let? Jaké módní trendy byly viděny v ulicích města, opulentních večírcích či v obchodech Baťa? Přijměte pozvání na okouzlující cestu do éry první poloviny minulého století. Do dob elegance.  Přehlídkou historické módy vás provede Pin Up & Vintage Studio. Dobová módní přehlídka je součástí večerního programu konference ve vile Tomáše Bati.

Výstavy

Baťovský plakát ve světěBaťovky z plakátu

Baťovský plakát byl komunikační nástroj firmy Baťa, který se stal během let fenoménem a byl známý po celém světě. Baťovská reklama byla typická svou čistotou, jasností ve sdělení a vždy měla mít tzv. blízko k lidem, což znamenalo, že měla být úzce propojena s jejich každodenním životem. Reklama firmy se vždy přizpůsobovala místu, kde působila. Zásadou pro tvorbu plakátů bylo, aby na něm vždy příjemce našel něco, co je mu známé a blízké.  Plakáty měly jasný účel – upozornit zá­kazníky na nové druhy produktů, no­vou službu, speciální akci. Plakáty byly umísťovány v prodejnách a ve výlohách, ale také na speciálních vylepovacích plochách, ideálně na frekventovaných místech. Proto byli za primární čtenáře plakátů považováni chodci. Účinnost plakátu závisela především na místě jeho vylepení a na správném načasová­ní. Pokud měl Tomáš Baťa možnost, tak sám kontroloval dosah a účinnost plakátů v místech, kde byly vylepeny a to velmi jednoduchým a účelným způsobem – ptal se dospělých i dětí, zda vědí, kde se dají koupit Baťovky.

Ukázka praktik Tomáše Bati

Do Pardubic přijel Tomáš Baťa v novém autě, které koupil od firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, spolu s tehdejším zástupcem automobilů Tichým z Kroměříže a zároveň se chtěl přesvědčit o činnosti cestujících a účinku poprvé představené plakátové reklamy. Auto bylo otevřené, čtyřsedadlové, kůží polstrované, temně červeně lakované, o rychlosti asi kolem šedesáti kilometrů. Řídil ho zástupce firmy Laurin a Klement, Tichý. S kontrolou v Pardubicích byl šéf celkem spokojen a i ve Vysokém Mýtě, kde zastavil u skupiny hrajících si dětí a zeptal se nejblíže stojícího děvčete: „Děvčátko, kde zde v Mýtě prodávají Baťovky?” Asi sedmileté děvče zajiskřilo očkama a ochotně vykládalo a ukazovalo prstíkem: „Támhle na náměstí u Marků, mají tam za oknem vélkej plakát s takovým ševcovským klukem a ten má v ruce moc peněz a křičí: tolik ušetříte, budete-li nosit Baťovky.” Hrající si kluci nechtěli zůstat pozadu a jeden přes druhého vykládal a křičel: „A támhle za rohem, v té a v té ulici a ještě i tam a tam a všude jsou ty velké plakáty s tím švíckem, vony jsou nalepený i na rozích a i na plotech.” Baťa děkoval dětem a ptal se, které již nosilo Baťovky. Děvčátko zase začínalo: „Já je budu mít na neděli, maminka mi je slíbila, takový hezký s lakovejma špicema.”

BAŤA – ZLÍN – ČESKOSLOVENSKO – MASARYKOVA DEMOKRACIE – BAŤOVA PROSPERITA

1918 – 2018

V minulém roce oslavila naše země významné jubileum, kdy od vzniku první Československé republiky uplynulo 100 let.  Politickým symbolem demokratického Československa se stal Tomáš Garrigue Masaryk.  V této nově vzniklé zemi již rostl jeden ze silných podnikatelských příběhů. Příběh Tomáše Bati – švece, který chtěl obout svět. Prosperita firmy Baťa byla důležitým faktorem budování nového státu. Názory a myšlenky Tomáše Garrigue Masaryka a Tomáše Bati se staly základem pro rozvoj demokratického Československa.

Tomáše Garrigue Masaryka pojilo se Zlínem zvláštní pouto a nejen to baťovské, ale i přátelské s Tomášem Baťou. Již v roce 1910 mu bylo uděleno čestné občanství města Zlín. Další návštěvu do Zlína podnikl až v roce 1928, kdy jej ve Zlíně už vítá Tomáš Baťa a to nejen jako továrník, ale také jako starosta města. Myšlenky obou těchto velikánů se v mnohém naprosto shodovaly. Oba vnímali velmi silně vlastní odpovědnost za národ, zemi a budoucnost.

Gabriela Končitíková z Nadace Tomáše Bati ve spolupráci se Zdeňkem Pokludou a Janem Hermanem a s Centrem Baťa Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně připravili výstavu o propojení myšlení obou těchto významných osobností a to prostřednictvím šestnácti panelové výstavy.

 

Tomáš Garrigue Masaryk o Tomáši Baťovi

Konkretizování ideálů (novinový výstřižek, 11. 5. 1930)

Masarykova živelná pracovitost se stala příslovečnou dlouho před válkou. Pracoval za celé desítky lidí, sám však také žádal pořádný výkon. V práci měl rád, jak říkával, svalové idealisty: muže, kteří konkretizovali, uskutečňovali své ideály. Před sedmi lety navštívil pana prezidenta jihoslovanský novinář Kršič a filosofoval o konkrétním ideálu. Tu mu pan prezident náhle povídá:

Náš Baťa mi řekl při jedné příležitosti, že je mu konkrétním ideálem vyrobit denně 100 000 párů bot. Toto konkretizování ideálů by bylo potřebné nám každému a ve všech oborech práce.“

Nikdy se nedostalo zlínskému podnikání takového uznání, jakého se mu dostalo právě z úst největšího hrdiny práce, z úst Masarykových.

Více se o vztahu Tomáše G. Masaryka a Tomáše Bati dozvíte z naší výstavy.

 

Panelová výstava s Baťou vzhůru do oblak

„U Baťů neexistovalo dostat něco zadarmo, žádné oddělení, továrna či obor nesměly být dotované, každý si na sebe musel vydělat sám. Jen u letectví tomu bylo jinak. Tomáš Baťa spatřoval v letectví budoucnost, zejména budoucnost exportu a způsobu cestování, byl to však velmi nákladný obor a proto Tomáš Baťa souhlasil s jeho dotování. Letectví bylo jediným dotovaným odvětvím firmy Baťa.“

V rámci konference si budete moci prohlédnout také panelovou výstavu S Baťou vzhůru do oblak. Na šestnácti velkoformátových panelech se seznámíte s doposud méně známým odvětvím výrobní činnosti firmy Baťa – letectví.

Dozvíte se například o délkách služebních cest, letecké škole či baťovském letectví za války. První letiště ve Zlíně vzniklo v roce 1924 v místech dnešní zlínské čtvrti Podvesná, naproti zlínské nemocnici, bylo na louce asi 200 metrů široké. Zlínské letiště přestalo po několika letech sloužit a fi­remní aeroport byl přeložen do Otrokovic – roku 1929 na Bahňák a odtud se roku 1931 definitivně přemístil na Kučovaniny při břehu Moravy. Zde přibyly také hangáry, odbavovací hala a další objekty. V roce 1924 zakoupil pro svou firmu první letadlo – lehký dvoumístný dvouplošník Albatros. Ze začátku se letadla využívala k obchodním cestám a také ke kurýrním, reklamním letům, při kterých se například rozhazovaly letáky nad městy. K prvnímu letadlu z roku 1924 přibývala další, v roce 1932 měl Baťa dvanáct letounů (mj. také Fokker a Junkers), a jejich po­čet do roku 1934 stoupl na 15 kabinových dopravních strojů.

Nebyla by to firma Baťa, kdyby si výchovu vlastních pilotů nezajistili baťovci sami a tak vznikla Pilotní škola. Kurzy baťovské Pilotní školy na otrokovickém letišti byly za­hájeny v roce 1932. Školné si zájemci hradili pouze zčásti, přes polovinu nákladů hradily firma Baťa a stát. Státní zkouš­ky skládali studenti v Praze. Počet absolventů školy stoupal, diplom sportovního pilota získalo ve třicátých letech přes 150 absolventů.

Výstava plakátů INSPIRACE BAŤOU

Výstava plakátů studentů ateliéru Grafický design Fakulty multimediálních komunikací UTB pod vedením dr ak. soch. Rostislava Illíka, vedoucího ateliéru Grafického designu.

Tento projekt je zajímavým obrazovým pohledem mladé generace na fenomén Baťa a jeho inspirativní odkaz. Původní impuls k tomuto projektu vzešel z rektorátu UTB, kde byl zadán požadavek na využití prostor prodejen Baťa v ČR pro propagaci propojení UTB se jménem Baťa. Jeho hlavním cílem je  ho směřovat na propojení odkazu T. Bati směrem ke vzdělávání, či obecně platným ponaučením pro mladou generaci, která na UTB studuje, nebo chce studovat a rovněž i pro širší okruh veřejnosti.

Studenti si sami zvolili téma a ztvárnili ho pomocí plakátu. Plakát byl v době života T. Bati velmi významným zdrojem informací a propagace. Takový rozsáhlý soubor studentských plakátů na zadané téma zatím nevznikl. Pro širokou veřejnost může být místy překvapivý, možná velmi netradiční, ale musíme si uvědomit ten velký časový odstup tvůrců plakátů od doby, kdy T. Baťa budoval své impérium. Co vlastně pro tuto generaci znamená jeho odkaz? Na to se snaží odpovědět tato výstava. Je nutno ještě připomenout to, že jsme se zabývali pouze osobností Tomáše Bati – zakladatele firmy z toho důvodu, že UTB nese jeho jméno. Na výstavě můžete vidět výběr z celkem 56 plakátů, které v ateliéru vznikly na sklonku roku 2018. Stáří autorů je od 18 – 26 let. Plakáty jsou opatřeny identifikační lištou, ve které si můžete přečíst krátké vyjádření autora k tématu plakátu a také jeho jméno.

Výstava Design obuvi